
Historie kapely:
Under the Skin je rocková kapela z Frýdku-Místku, která působí na české hudební scéně od roku 2005. Jejich styl by se dal popsat jako crossover rock s prvky blues, jižanského rocku a syrové severomoravské energie. Kapela se vyznačuje silně emotivními texty, hutným zvukem a osobitým přístupem k tvorbě, který se nebojí sahat do hlubších témat – osobních i společenských.
Začátky a vývoj
Kapela začínala jako cover band, ale už kolem roku 2008 se členové začali soustředit na vlastní tvorbu. V roce 2009 vystupovali pod názvem Son of Sorrow, nicméně projekt brzy přepracovali a v roce 2012 se zrodila finální podoba – Under the Skin. Už od začátku se snažili o autentičnost a silné sdělení, což se promítá do všech jejich desek.
Sestava
Pavel Krpec – zpěv, kytara
Jan Ševčík – kytara
Petr Urbiš – baskytara
Jiří Ševčík – bicí
Diskografie
Moth & Bulb (2015)
Debutové album Moth & Bulb vyšlo v březnu 2015 a představilo kapelu jako zralý autorský projekt. Deska sklidila pozitivní ohlasy za svoji žánrovou pestrost i autentickou atmosféru.
Planet Earth’s Survivors (2017)
V roce 2017 vydali své druhé album Planet Earth’s Survivors, koncepční nahrávku, která vypráví příběh muže čelícího těžké nemoci způsobené znečištěním životního prostředí. Inspirací byl mimo jiné i skutečný osud dědečka zpěváka Pavla Krpce, který zemřel na rakovinu jícnu. Kapela tímto albem prokázala nejen hudební vyspělost, ale i hlubokou osobní angažovanost. Deska byla doplněna o ilustrace a český překlad textů, čímž podpořila její sdělnost i mimo hudební rovinu.
Resistance (2025)
V roce 2025 vyšlo třetí studiové album s názvem Resistance, které kapela uvedla singly „Easy Prey“ a „Stargazer“, které jasně ukazují na neochotu kapely se žánrově usadit . Novinka tematicky navazuje na předchozí tvorbu – album vznikalo jako koncepční s uceleným příběhem s cílem oslovit posluchače nejen prostřednictvím hudby, ale i textů, nad kterými je možné přemýšlet a rozjímat.
Více o kapele
Under the Skin si získali pověst poctivé klubové kapely, která nehraje na efekt, ale na skutečný prožitek. Jejich texty mluví o bolesti, vzdoru, ztrátě i naději – věcech, které jdou skutečně pod kůži.
Recenze alba Planet Earth’s Survivors ocenily jeho komplexnost, živočišnou energii a silný děj. Například server Metal Forever uvedl, že album je „velmi působivý soundtrack k postapokalyptickému filmu“ a vyzdvihl výborný zpěv Pavla Krpce. Echoes zine zase ocenil kombinaci metalového ostří, rockové energie a melodického hraní.
Album Resistance Under the Skin živě představí na frýdecko-místeckém festivalu Sweetsen Fest, kde patří mezi stálice. Koncertní vystoupení kapely jsou známá svojí syrovostí, energií a autentickým kontaktem s publikem.
O Desce Resistance
Koncepční album Resistance vypráví příběh, který rozebírá z několika pohledů život osiřelého malého chlapce, jehož otec je v jeho přítomností zastřelen neznámým střelcem a chlapec si na tuto událost nese vzpomínku v podobě jizvy na tváři po zásahu odražené kulky. Chlapec vyrůstá v muže a jediným hnacím motorem je pomsta vrahovi svého otce.
Příběh není úmyslně vyprávěn v chronologickém pořadí a není doslovný, aby se posluchač mohl tázat také sám sebe, jak by se v dané situaci zachoval on sám. Kromě zásadního tématu celé desky – souboji dobra a zla nejen kolem nás, ale hlavně uvnitř sebe samého, příběh nahlíží na dospívání z kolektivu vyčleněného chlapce a míře možnosti ovládat svůj osud. Autor textů Pavel Krpec ve vyprávění příběhu balancuje na hraně fatalismu, nicméně je to nakonec vždy člověk, definován svými činy a skutky, kdo za ně musí nést zodpovědnost. Hlavní myšlenkou je odolnost (Resistance) vůči zlu v nás samých a v okolí, které nás v mnoha ohledech útváří.
Deska vznikala v letech 2017 – 2024, kdy kapela nasbírala a protřídila hudební materiál o celkové stopáži necelých 62 minut. Koncepční album Resistance vznikalo ve studiu Southock v Jablůnkově pod taktovkou Martina Roženka, který album také produkoval a vystoupil na něm jako host s klávesovým aranžmá ve skladbě 200K. Na albu vystupuje celá řada hostů, z nichž nejvíce září houslistka Vendy Husníková, jejíž smyčcové aranže se objevily hned ve třech skladbách – Father’s Bones, Dear Katherine, Stargazer. Mimořádné díky také patří talentované Karolíně Dittrichové, jejíž grafika perfektně vystihla ducha desky.